Review: Dcera kostí a dýmu

Název: Dcera kostí a dýmu
Série: Dcera kostí a dýmu #1
Autor: Laini Taylor
Datum vydání: Květen 2012
Počet stran: 368
Nakladatelství: Knižní klub
Karou je nadaná, krásná a tak trochu záhadná sedmnáctiletá studentka na pražské umělecké škole. Její tajemství nezná ani její nejlepší přítelkyně Zuzana. Ráda kreslí chiméry, fantastické bytosti, a nikdo netuší, že tato mytická stvoření jsou její rodinou. Přichází a odchází skrze portál za svým zvláštním posláním, kterým ji pověřil čaroděj, který ji vychoval. Neví, že ji sleduje smrtelně nebezpečný a mrazivě krásný anděl, a válka mezi světy dobra a zla brzy vypukne...

Pravděpodobnost, že by se nějaký zahraniční autor či autorka rozhodl/a zasadit svůj nový originální příběh zrovna do České Republiky je takřka nemožné. Vždyť přece knihy odehrávající se v Americe či jiných státech působí lépe. Ne ale každý si to myslí. Laini Taylor se totiž rozhodla pro naši Prahu jakožto dějiště jejího příběhu. Nebudu lhát, právě tohoto jsem se obávala, protože všeobecně nejsem fanda Česka ani nic moc českého (to jsem to ale vlastenka co?). Bála jsem se, že mě prostředí Prahy od knihy odežene. To se zpočátku dělo, ale nakonec jsem u knihy vydržela od začátku do konce.

Sedmnáctiletá Karou je studentka na Pražské umělecké škole a nejen to. Karou není totiž jen tak obyčejnou dívkou. Karou byla odmalička vychovávána starým čarodějem a ve společnosti chimér, mytických bytostí s částečnou podobou lva, kozy, draka nebo hada. Toto vše musí samozřejmě tajit před svou nejlepší kamarádkou Zuzanou a všemi ostatnímu. Ve chvílích svého volna však nechodí do kin nebo nákupy, ale skrze magické portály se dostává do jiných měst světa a snaží se pro svého opatrovníka sehnat zuby, u kterých ani neví, proč je musí získávat.
Jak jsem psala, knihy jsem se nejdříve trochu bála. Podle anotace se mi kniha ale opravdu nezdála a koupit jsem si jí zrovna nechtěla, jelikož jsem pak nechtěla litovat investovaných peněz. Později mi to nedalo a já si jí nesla domů. Říkala jsem si, že i kdyby se mi nelíbila, alespoň budu mít v knihovně další pěknou obálku.

Po prvních kapitolách jsem se divila, co to vlastně čtu. Ne, že by to bylo špatné, ale bylo to rozhodně divné, děj jsem nechápala a nic mě nelákalo k dalšímu čtení. Přelouskat první polovinu knihy bylo téměř nad mé síly, ale stálo to za to. Ne, že by se děj pořádně rozjel, protože mi stále připadal divný a místy hrozně pomalý, ale už místy objevovaly chvíle, kdy to bavilo. Nebo abych se vyjádřila přesně, nejvíce mi sedly chvilky mezi Karou a Akivou. Karou jsem sice v lásce úplně neměla, ale Akiva byl prostě dokonalý. Trošku mi vadilo, že tam měl poměrně menší roli, alespoň ze začátku (kde prakticky nebyl). Vůbec by mi tedy nevadilo číst o Akivovi více. Jelikož to bylo mnohem zajímavější než celý zbytek.

Tato kniha není zrovna tou, u které se člověk směje. Dcera kostí a dýmu je tajemná kniha plná mytických postav, ale co mě prostě rozesmálo, byla autorkou zvolená jména. Zuzana by šla, ale Kazimír zkráceně Kazi nebo Světlana či Světla, to jsem už nevydržela a naplno se smála. Chápu, že se autorka snažila jmény přizpůsobit prostředí knihy, tedy České Republice, ale tohle se jí nepovedlo.

Dále se jí vůbec nepovedl popis Prahy. Laini z Prahy udělala naprosto jiné město. Krásné, kouzelné, tajuplné a magické město, ve kterém je každá malá ulička čí zákoutí krásné. Jednoduše Prahu přeformátovala do pro sebe ideálního města. Úplně mi přišlo, jako kdybych pouze četla o nějakém městě, které shodou okolností jmenuje Praha a ne o skutečné Praze, protože takovou Prahu jsem v životě neviděla a asi nikdy neuvidím. Na druhou stranu zahraničním čtenářům, kteří o Praze třeba v životě neslyšeli, to může připadat úžasné a skvělé, ale když člověk v tom daném městě opravdu žije, má pak jiný objektivnější názor.

Ani na konci knihy jsem se nepřestala ptát sama sebe, co přesně se mi na knize líbilo a nelíbilo. Upřímně nevím. Nevím, co bylo tím, co mě u knihy drželo a taktéž nevím, co bylo tím, co mě od ní odhánělo. Jednoduše nevím.

Až se někdy dočkáme české verze druhé dílu, budu velmi zvědavá, jestli tam dostane svůj prostor Akiva, protože i přesto, že se jedná o vedlejší postavu, je to má nejoblíbenější postava z celé knihy.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

2 komentáře:

  1. Nejlepsi co jsem kdy cetla....ma to napad.. krasny

    OdpovědětVymazat