RC review: Bílý kůň

  • Název: Bílý kůň
  • Série: Bílý kůň #1
  • Autor: Alex Adams
  • Datum vydání: 20. října 2012
  • Počet stran: 304
  • Nakladatelství: Domino
Někdy považujeme život za nudnou samozřejmost. A jindy nechceme nic než přežít....

Třicetiletá Zoe dobrovolně strávila posledních pět let v jakési osobní bublině – po tragické smrti manžela se pohybuje jen mezi svým prázdným bytem a výzkumným ústavem, kde pracuje jako uklízečka. Šeď plynoucích dní ji neubíjí, naopak jí pomáhá nalézt vnitřní klid, aby se mohla rozhodnout, co se svým životem provede dál.

A pak se najednou všechno změní. Lidé v jejím okolí začnou umírat na záhadný virus, pojmenovaném Bílý kůň. Smrtící nákaza se lavinovitě šíří po celém světě a během několika měsíců se lidstvo ocitá na pokraji vyhynutí. Přežije jen hrstka imunních jedinců, a někteří z nich jako by pozbyli veškeré lidství.

Vypuká válka a apokalypsu dovrší ničivé zvraty počasí. Možná Zoe dříve považovala holý život za jedinou jistotu, kterou ještě má. To už teď ale neplatí. Odkázána pouze sama na sebe putuje post-apokalyptickým světem a snaží se přežít. Nebezpečí číhá na každém kroku, neboť z lidské podstaty už zbylo jen velmi málo.

Zoe dál míří k jedinému místu, které by jí mohlo poskytnout potřebnou ochranu – nejen kvůli sobě, ale i kvůli tajemství, které nese s sebou…


Poměrně dlouhou dobu jsem se zabývala tím, jaký je hlavní rozdíl mezi dystopií a post-apokalyptickou knihou. Pro čtenáře, který na svém čtenářském kontě ještě žádnou post-apokalyptickou knihu nemá, je docela těžké zjistit nejhlavnější odlišnosti. Samozřejmě jsem již viděla plno podobně laděných katastrofických a post-apokalyptických filmů, ale nedokázala jsem si z toho vytvořit celkový obrázek. Přeci jen film je něco jiného než kniha. Díky knize Bílý kůň jsem tedy začalo doufat, že si tuto otázku konečně vyjasním a pochopím. Vyjasnilo se to a pochopila jsem. Jen bych bílého koně asi až tak úplně neoznačovala za post-apokalyptickou knihu. Tohle označení mi k celému příběhu zas tak dobře nesedí.

Abych doslova popsala své pocity z prvních kapitol knihy, tak jsem byla doslova a do písmene zmatená. Autorka čtenáře vtahuje do příběhu, který je trošku jinak odvyprávěn a sestaven dohromady, tudíž jsem se hodně dlouhou dobu v příběhu naprosto topila a nechápala, jak na sebe navazují ty neustálé skoky do minulosti a přítomnosti a jakou spolu mají souvislost. Někomu to může od první stránky sednout a vše se mu pak čte skvěle bez komplikací, jenže já jsem mnohokrát nevěděla, co se děje.

V knize se na to jednou i naráželo, ale opravdu mi to místy jako příběh inspirovaný filmy Resident Evil. V knize jde totiž o geneticky vytvořenou nemoc - experiment, který se vymkl kontrole a změnil se na smrtící infekci, které pomalu začíná podléhat celé planeta Země. Samozřejmě až na pár jedinců jako je hlavní hrdinka, která se střemhlav vydává do Řecka najít jistou důležitou osobu. Námět knihy se mi sám o sobě velmi líbí. Připadá mi to jako zajímavé osvěžení a i když ne úplně originální, tak ale určitě zajímavé pojetí. I to jak autorka pojala vyprávění příběhu a sled různých události. Tímto se od ostatních knih velmi liší, ale má to malou nevýhodu, že ne každý, stejně jako já, tomu porozumí a zpočátku se asi nebude vůbec orientovat.

Co dělá knihu odlišnou je i fakt, že postavy knihy nejsou žádní sedmnáctiletí teenagerové a lidé v lehce pokročilejším věku okolo třiceti let a výše. I tohle má velký vliv na způsob vypravování a na podání příběhu. Jinak budou mluvit mladí a jiní slova budou volit ti starší. Proto se v knize objevuje množství pro někoho silnějších slov a výrazů a také se v knize otevřeně mluví o sexu. Bílý kůň je opravdu kniha, která musí svému čtenáři sednout ve všech ohledech, protože pokud se tak nestane, tak si knihu neužije.

Ne, že bych si knihu osobně neužila, ale jak jsem se právě zmiňovala, úplně celá mi nesedla. Nebylo to zrovna čtivo, ze kterého bych byla paf nebo které by leželo na mém stole dennodenně. Na druhou stranu vůbec nelituji toho, že se mi kniha dostala do rukou. Opět po nějaké době to byla pro mě velmi odlišná kniha, která stála za pozornost. Nicméně bych si jí asi znova netoužila přečíst.

Na příběhu mě ale opravdu mrzelo jedno, a to, že samotný motiv té zabíjející nemoci a celé populace byl tak trochu odstrčen za druhou kolej. Zdálo se mi, že autorka, i když se jedná o velmi zásadní fakt celého příběhu, se tomu zas tolik nevěnovala a do popředí přesunula cestu hlavní hrdinky do Řecka a všechny nástrahy a problémy na její cestě. Po většinu knihy jsem tedy měla dojem, jako bych nečetla žádnou post-apokalyptickou knihu, ale knihu ze současnosti o ženě jdoucí za milovaným mužem skrze mnoho překážek.

Nicméně postupem času jsem začala být i poměrně zvědavá, jak to celé dopadne. Jak totiž člověk začne chápat souvislosti, začne ho to bavit. Z toho důvodu byla pro mne asi poslední čtvrtina tou nejlepší z celé knihy, která mi přišla opravdu záživná a skvěle napsaná.

Bílý kůň je prostě… Bílý kůň. Je to kniha, na kterou si lze udělat pořádný obrázek až po vlastním přečtení a zhodnocení. Rozhodně je to velmi nevšední, zvláštní a místy opravdu mrazivý a drastický příběh odehrávající se v ne až tak vzdálené budoucnosti.

Za poskytnutí recenzního výtisky velmi děkuji nakladatelství DOMINO.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

3 komentáře:

  1. Vážně jsem se těšila na tvoji recenzi a musím rict, že mám stejné pocity jako ty. Právě to čtu a jsem někde na.. Vydrz, podívám se :D 110 straně a prostě.... Mě to nebaví. Jsem zvědavá, jak se s tím sama poperu a jak bude vypadat má recenze. Spousta věci se mi tam nelíbí a nebýt to recenzak, tak to snad ani nedoctu. Třeba ta zmínka o Lise a jejím otci.... Vážně fuj.

    OdpovědětVymazat
  2. Tuto knihu bych si chtěla někdy přečíst, četla jsem několik recenzí a dost mě to zaujalo!!

    OdpovědětVymazat
  3. A jaký je teda podle tebe ten rozdíl mezi post-apo a dystopií?

    OdpovědětVymazat