ARC recenze: Archiv

Název: Archiv
Série: Archiv #1
Autor: Victoria Schwab
Překlad: Miroslava Urešová
Datum vydání: 19. února 2014
Počet stran: 334
Nakladatelství: CooBoo
Představte si místo, kde mrtví odpočívají na policích jako knihy. Každé tělo má svůj příběh, život uspořádaný v sérii vzpomínek, do kterých může nahlédnout jen Knihovník. Těm tělům se říká Historie.

Šestnáctiletá Mackenzie Bishopová pracuje pro Archiv jako Správce. Jejím úkolem je chytat a vracet Historie, které se sem tam probudí a utečou, Historie, které jsou často zmatené a agresivní. To všechno dělá s vědomím, že někde v Archivu odpočívá i tělo jejího dědy, který ji sem před čtyřmi lety přivedl, a mladšího bratra, s jehož ztrátou se zatím nevyrovnala.

Jedním z mnoha pravidel Archivu je, že v něm musí být naprosté ticho. Některé Historie totiž mají lehký spánek a stačí málo, aby se vzbudily. Ale teď jako by někdo neklidné mrtvé budil záměrně, z Archivu jich uniká víc a víc, a někteří mají dokonce pozměněné vzpomínky. A je na Mac, aby vypátrala, proč se to všechno vlastně děje a kdo za tím stojí, pokud možno dřív, než celý Archiv padne a ona přijde i o to málo, co z jejích blízkých zbylo…



Vítejte v archivu. Platí tu přísná pravidla. Dodržujte předpisy, všechny Historie vracejte bez prodlení, nestrkejte nos tak, kam nemáte a buďte potichu. Na policích totiž neodpočívají knihy, ale lidská těla – Historie. Ne vše je pro Mackenzie ale tak jednoduché. Po tragické události se společně s rodiči přestěhovala do Coronada – bývalého hotelu přestavěného na obytný dům, jenž oplývá neodhalenými tajemstvími. Vědět navíc, že někde uvnitř archivu odpočívá Historie jejího milovaného dědečka a malého brášky, jí téměř nutí k překračování hranic. V archivu se navíc začíná dít něco zvláštního. Historie se probouzejí čím dál tím častěji a v úžinách, oddělujících archiv a obyčejný svět, začíná být nebezpečno. Co nebo kdo za tím vším stojí? Na to musí Mackenzie brzy přijít. Dříve, než z Archivu nezbude nic.

Jméno Victoria Schwab mám v hlavě již delší dobu. Asi před rokem či dvěma jsem si pořídila její knihu The near witch, ale nedostala se k ní zatím. Když jsem pak začala všude narážet na její další knihu Archived a na to jak se všem neskutečně líbí, trklo mi hlavou, že bych si přeci jen mohla také přečíst. Jenže já než se k tomu dostanu. Čas tak utíkal, až CooBoo přišlo s novinkou, že knihu vydá, no jupí. V tu chvíli mě napadlo, že bych si vlastně mohla přečíst anotaci a zjistit oč v knize běží. Vše mi do posledního puntíku znělo perfektně a započala tak má nedočkavost. Řekněme, že byl Archiv takovou mou guilty pleasure knihou pro začátek letošního roku. 

Archiv je pyšným držitelem zlaté medaile v kategorii kniha, která se liší. Budu se asi již poněkolikáté opakovat, ale teď se to jen hemží upíry, čarodějnicemi, vlkodlaky, anděly a mnohými dalšími stvořeními. Nesmím zapomenout ani na vládce současné YA literatury a to dystopie. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby toho nebylo už moc. Přeci jen dost je dost. A proto nápad Victorie Schwab nemá obdoby. Pro svůj příběh si zvolila mrtvé, ale nebojte, nejde o nic hororového. Tito mrtví jsou popsáni spíše jen jako takové schránky. Představte si obaly knížek, pod kterou se vždy skrývá něco jiného. Já si je představovala jako duše, odpočívající na starých dřevěných policích hluboko v archivu. S ničím takovým jsem se dosavad v knize nesetkala, a proto to řádně upoutalo mou pozornost.

Pro někoho to může být nevýhoda, ale mně to v kontextu s příběhem perfektně sedělo. Mluvím o plynulosti a stylu vyprávění. V knize nenajdete žádné sáhodlouhé a vyčerpávající opisy, akcí nabyté scény, nebo extra záživné pasáže. Archiv působí spíše obyčejným a lehce tuctovým dojmem a stylem nijak nepřekvapí. Dle mého názoru tento fakt krásně korespondoval s velmi tajemnou a nezvyklou atmosférou a společně to tak tvořilo zvláštní celek, jenž si mě ihned podmanil.

Celá kniha je navíc propletena pohledy do minulosti, kdy Mackenzie o archivu nevěděla zcela tolik, co nyní. Právě tyto pasáže, obsahující pohledy na jejího zesnulého dědečka a život před bratrovou smrtí, snad nejvíce hrály na mé city. Způsob, kterým je autorka převyprávěla, v sobě měl pořádnou dávku smutku a zároveň postupem času odhaloval to, o čem čtenář dosavad netušil.

A právě kvůli tomu, že autorka nevěnuje popisům takovou pozornost, přichází na řadu čtenářova fantazie. Nejednou jsem si tak v hlavě přemítala, jak vlastně vše vypadá. Jaké je Coronado, jaké to musí být projít skrytými dveřmi a ocitnout se v úžinách. Jak si vlastně takové úžiny představit? Nebo samotný archiv a jeho fungování. Tohle vše zanechala Victoria Schwab na svých čtenářích a jejich fantazii. Pro někoho dobrý tah, pro někoho špatný, tak i tak kniha na své jedinečnosti neztratila nic.

Mackenzie jakožto hlavní hrdinka příběhu dodávala potřebnou jiskru a odsunula ho tak na zcela jiný level. Díky její zvědavosti a odhodlanosti zjistit, co se děje, vytvářela skvělou atmosféru plnou zamotaných tajemství. Krůček po krůčku odhalovala situaci, a jelikož jsem se s ní téměř zcela ztotožnila, jsem měla pocit, jakobych to byla já, kdo cestoval přes úžiny do archivu a zjišťoval pravdu. Myslím, že v mnoha ohledech mi je Mackenzie podobná a právě to mi pomohlo se s knihou sžít.

Archiv mě překvapil i samotným zakončením. Nejde sice o nic nečekaného. Bylo zcela jasné, že vše nemůže jít podle očekávání a že se něco musí zvrtnout. Přestože jsem se později musela praštit do čela a přiznat, že to bylo na jednu stranu zcela jasné, jsem na druhou stranu neustále tápala po tom, co přesně se později asi zvrtne. Během této části knihy přišlo na řadu lehčí klišé, které nemůže chybět v žádné knize a pak se už kniha nezastavila. Moc jsem si to užila.

Archiv od Victorie Schwab bez pochyby přečkal všechna má očekávání. Na to, že jsem o knize netušila prakticky nic, to byla trefa do černého. Autorčin nápad vytvořit zcela jiné smýšlení o posmrtném životě a o tom, jak o s dušemi „historiemi“ je dál, mě velmi zaujalo a už teď v hlavě přemýšlím nad tím, co se s příběhem stane v dalších dílech. 

Mé velké díky patří nakladatelství CooBoo za zaslání recenzní e-knihy.

Lucie

Knihomolka, studentka, milovnice kávy, seriálů a cestování.

Žádné komentáře:

Okomentovat